Facebook Youtube
CZ

Překlad (translations)

Městys Svitávka
Městys
Svitávka
rozšířené vyhledávání

Historie městyse

Při geologickém mapování objevila v roce 1962 Libuše Smolíková východně od obce Svitávka v obecní cihelně pozůstatek člověka. Následný výzkum Bohuslava Klímy a Emanuela Vlčka odkryl porušený skelet, který se podařil částečně zrekonstruovat, zvláště jeho obličejová část. Kostra patřila Kostra patřila dospívajícímu jedinci, pravděpodobně ženského pohlaví. Stáří nálezu se odhadovalo na 24 000 - 30 000 let, podle nedávného radiokarbonového datování je ovšem nález opět podstatně mladší, spadá do neolitu. Je uložena v depozitáře antropologického oddělení Národního muzea.

Na návrší „Hradisko„ bylo objeveno osídlení z mladší a pozdní doby kamenné (od závěru 4. do poloviny 3. tisíciletí př.n.l.), z téměř celé doby bronzové (17.-8.stol. př.n.l.), z doby laténské (2.-1.století př.n.l.) a z mladší doby hradištní a středověku (11.-15.stol.). Významný je nález kovoliteckého pracoviště ze 17. stol. př.n.l. V 15.století zde stával kamenný hrádek.

První zmínka o Svitávce pochází z roku 1169, kdy král Vladislav daroval Svitávku s farou, sobotním trhem, mýtem a osadami Michovem a Zboňkem klášteru hradištskému u Olomouce. Od českých králů, kteří jezdili po zdejší prastaré silnici z Prahy do Brna a jinam, se dostalo Svitávce četných výsad, jejichž doklady byly klášterními úředníky městečku odňaty.

Král Václav I. prohlásil Svitávku za svobodné městečko municipální a dovolil obci stavět pivovar a každému občanovi svobodný šenk. Obec měla dva jarmarky vždy v pondělí po sv. Jiří a po sv. Havle a měla vybírati mýto na mostě. Králem Václavem II. pak bylo povoleno opevnění městečka - nepřátelským vpádem zpustošeného. Z opevnění zbyla zeď kolem kostela. Okolo roku 1342 byla Svitávka pleněna loupežným rytířem Mikšem Žampachem z Potenštejna. Za husitských válek byla Svitávka odňata klášteru Hradištskému a roku 1461 ji získal Vaněk z Boskovic. Za války třicetileté přitrhli Švédové od Hodišky a městečko vyplenili. Obyvatelé před nimi utekli. Znovu bylo vysazeno císařem Rudolfem II. dne 17. ledna 1583 na žádost opata Jana Ponětovského z Ponětova a zároveň mu byla dána pečeť s obrazem sv. Štěpána, patrona klášterního chrámu v Hradisku u Olomouce. Proti textu privilegia jsou na pečeti strany u postavy světce neheraldicky obrácené.

Svitávka byla často sužována pohromami. Velmi často obec trpěla povodněmi, při kterých řeka často měnila řečiště a zaplavovala náměstí - roku 1690 voda sahala až po okna. V roce 1715 byl vystavěn nový kamenný most. V letech 1718 až 1825 obec utrpěla několika požáry. Při požáru v roce 1793 zachránili panští úředníci obci spisy a privilegia, ale nevrátili je. V roce 1821 a 1832 se na krátko vyskytla cholera.

Ve Svitávce se nacházel prostřední a dolní mlýn. Prostřední byl vystavěn opaty hradištského kláštera a po zrušení kláštera byl prodán soukromníkovi. Dolní patřil v letech 1616-1629 Bedřichu Drahanovskému z Pěčína, roku 1636 Janu Adamovi, Kocí z Dobrše a později z něho byla zřízena palírna a valcha patřící soukromníkům boskovským a byla konečně proměněna v továrnu na látky.

Od počátku 19. století je zaznamenáván v kraji bouřlivý rozvoj textilního průmyslu, zejména zpracování vlny. V roce 1839 zahajuje textilní výrobu ve Svitávce Löw Beer.

Znak a vlajka městyse

Dělený štít, nahoře ve zlatém poli od pasu vyrůstající svatý Štěpán se zelenou palmovou ratolestí v pravé a se třemi kameny v levé ruce. Dolní pole modro-zlatě šikmo rozdělené černým břevnem, v něm tři růže, červená mezi stříbrnými.

Historie dle časopisu ministerstva vnitra

Osadu při řece Svitavě údajně věnoval opatství na Hradisku u Olomouce král Vladislavem II. roku 1169. Listina potvrzující obdarování a hlásící se do roku 1201 je ovšem středověkým padělkem. V každém případě byla Svitávka již ve 13. století trhovou vsí a pod ochranou premonstrátské vrchnosti posléze nabyla charakter městečka. Znovu byla císařem prohlášena za městys 17. ledna 1583 na žádost opata Jana Ponětovského z Ponětova. Po zrušení kanonie v roce 1784 sdílelo místo osudy šebetovského dílu někdejšího klášterního panství. V současnosti žije v obci téměř tisíc sedm set obyvatel.

Zároveň s opětným povýšením udělil Rudolf II. Svitávce znak a purkmistru a konšelům právo pečetit červeným voskem. S výjimkou dělícího "černého štrychu" byl týž znak potvrzen 4. června 1998 předsedou PS PČR současně s přiznáním praporu. V děleném štítu je nahoře ve zlatém poli od pasu vyrůstající sv. Štěpán se zelenou palmovou ratolestí v pravé a třemi kameny v levé ruce. Dolní modro-zlaté pole šikmo dělí černé břevno se třemi růžemi, červenou mezi stříbrnými. Zatímco místní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli, za symbol Svitávky bylo vybráno zobrazení patrona kláštera na Hradisku.

Rekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého

Několik základních informací o rekonstruované soše sv. Jana Nepomuckého (07/2006) přemístěné zpět na opravené náměstí.

Archeologická a paleontologická lokalita Hradisko u Svitávky

Na severovýchodním okraji obce Svitávka, se nachází strategicky důležitý kopec Hradisko, jako významná paleontologická a archeologická lokalita. Na východním svahu kopce Hradisko se nachází několik výchozů břidlic, které jsou velmi bohaté na fosilie. Při výzkumech zde byly objeveny nejen typické zkameněliny pro Boskovickou brázdu, ale i fosilie vzácnější např. fosilie permského pavoukovce. Na vrcholu kopce se nalézá významná pravěká, mladohradišťní a středověká archeologická lokalita. V současné době se připravuje její prohlášení za kulturní památku. O objektech, které zde existovaly, máme jen velmi málo písemných zpráv, a tak nejvíce poznatků badatelé získavají z archeologických nálezů. Průzkum zde prováděl již v roce 1904 Jan Knies, v letech 1978-1987 boskovické muzeum pod vedením Antonína Štrofa a v letech 1985-1994 Archeologický ústav ČSAV pod vedením Rudolfa Procházky. Z pravěkého osídlení byly zjištěny kultury: mladoenelitická jevišovická, starobronzová věteřovská, mohylová a slezká fáze kultury lužické z epochy pozdního bronzu. Vyskytly se i doklady o pobytu Keltů (kultura laténská). Mladohradištní a středověké období je doloženo nálezy z 11. až 13. století (např. zbytek palisády, mince olomouckých údělných knížat, zbraně, nástroje, keramika) a torzem zdiva hrádku z poloviny 15. století (hranolová věž). Jednalo se pravděpodobně původně o zeměpanský opěrný bod na pomezí osídleného území a pohraničního hvozdu, plnící současně úlohu ochrany celnice na zemské stezce, který v polovině 13. století připadl klášteru Hradisko u Olomouce. Na přelomu 11. a 12. století zde bylo vybudováno středověké hradiště jako ochrana křižovatky Trstenické stezky, vedoucí od Brna na sever do Čech a stezky Hvozdecké, která se Svitávky pokračovala do Jevíčka a dále do Olomouce. Hradiště bylo v tomto velmi řídce osídleném území nejen vojenským bodem, ale bylo zde i mýto, kde se vybíraly poplatky. První písemná zmínka se vztahuje k roku 1201, avšak jedná se o falzum, zhotovené až ve 14. století. Uvádí se v něm, že markrabě Vladislav Jindřich potvrzuje Svitávku klášteru Hradisko u Olomouce ve shodě s dřívějším darováním českým králem Vladislavem II., jenž údajně roku 1169 daroval Svitávku s farou, sobotním trhem, mýtem a osadami Míchovem a Zboňkem klášteru Hradišťskému u Olomouce. Roku 1284 český král Václav II. povolil Svitávku, která byla skutečně zbožím kláštera Hradisko u Olomouce, opevnit, a ta se patrně stala městečkem. Význam opevněného sídla k účelu vybírání mýta se však v tomto období, kdy v okolí vznikala dominia moravské šlechty, snižoval, a hrad (hradiště) koncem 13. století zanikl. Až v 1. polovině 15. století, v období husitských válek, zde byl vybudován menší hrad, který však nebyl centrem žádného panství, ale měl ryze vojenský charakter. Předpokládá se, že jej postavili husité ke střežení důležité cesty, vedoucím údolím Svitavy. Vždyť okolní hrady byly husity dobyty či byly v držení jejich příznivců a jen díky tomu mohl hrádek existovat. Po skončení husitských válek byl opuštěn a zanikl. Na počátku 16. století zde byl vystavěn kostelík, který však též zanikl. V polovině 19. století byla na vrcholu Hradiska zbudována kaple, která po roce 1950 zpustla a z které dnes zbyly trosky. Hrádek z husitského období byl obehnán zdí a jeho centrem byla velká hranolová věž. Jelikož bylo jeho trvání velice krátké, nebyl ani stavebně dokončen.

Fotogalerie historických fotografií

Starší i novější historické fotografie městyse Svitávka

Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze

Článek Příspěvky k dějinám městečka Svitávky u Boskovic na Moravě [PDF, 161kB], od Františka Lipky z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze, ročník XII, 1904. František Lipka (2. srpna 1863, Boskovice – 24. prosince 1917, Boskovice) byl magistr farmacie, lékárník v drogerii a lékárně „U černého orla“ v Boskovicích a jedním z nejaktivnějších členů místního muzejního spolku a vybudovaného muzea – této práci se věnoval až do své smrti.

Z Vlastivědy moravské - Boskovský okres

Kapitola o Svitávce z Vlastivědy moravské, místopisu Moravy, kterou vydal v Brně roku 1904 Musejní spolek. Napsal Jan Knies - učitel.
Dr. Jan Knies (1860 - 1937), Archeolog a jeskynní badatel. Podle povrchových jevů nakreslil mapu - hydrografický systém Punkvy a tím předpověděl existenci systému Amatérské jeskyně. Z archeologických vykopávek zřídil první krasové muzeum ve Sloupě. Působil jako učitel na sloupské škole v letech 1907 - 1921.

Historie školství ve Svitávce

Školství ve Svitávce - text ze sborníku vydaného v roce 1996 ke 100. výročí otevření nové školní budovy ve Svitávce. Autor textu: Pavel Krejcar.(PDF, 6,7 MB).

Sokolská župa Krále Jiřího vzpomíná

Článek o sokolském odboji v době protektorátu doplněný autentickou vzpomínkou bývalé župní náčelnice Zdenky Kotasové na období zatýkání sokolských funkcionářů v roce 1941. Mezi zatčenými byl i náčelník župy František Řepka ze Svitávky. Vlastivědné listy Boskovicka č. 3/1996, roč. 4 (9), str. 5. Autor textu: Karel Klemsa. (PDF, 100 KB).

Stopadesát let trati Brno – Česká Třebová

Příspěvek o historii stavby železniční trati Brno – Česká Třebová, která spojila moravskou metropoli Brno s Olomoucko-pražskou dráhou. Vlastivědné listy Boskovicka č. 4/1998, roč. 6 (11), str. 5. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 169 KB).

Vzpomínka na ochotnické divadlo ve Svitávce

V meziválečném období žila Svitávka bohatým kulturním životem, na něm se podepsala především činnost místního ochotnického divadla. Vlastivědné listy Boskovicka č. 1/1999, roč. 7 (12), str. 4. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 176 KB).

Věrní kamarádi ze Sokola ve Svitávce

Vzpomínkové vyprávění Františka Dufka o pěvecko hudebním spolku Věrní kamarádi. Vlastivědné listy Boskovicka č. 2/1999, roč. 7 (12), str. 3. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 63 KB).

Železniční trať Brno – Česká Třebová

Průběh rekonstrukce železniční trati Brno – Česká Třebová v letech 1996 – 1998. Vlastivědné listy Boskovicka č. 3/1999, roč. 7 (12), str. 4, pokračování č. 4/1999, roč. 7 (12), str. 5. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 341 KB).

Pravěké cesty Malou Hanou

Příspěvek pojednávající o pravěkých cestách Malou Hanou. Procházely i tehdejší Svitávkou? Vlastivědné listy Boskovicka č. 4/1999, roč. 7 (12), str. 3. Autor textu: František Kouřil. (PDF, 65 KB).

Dr. Emil Holub ve Svitávce

Slavný a známý cestovatel Dr. Emil Holub uskutečnil celou řadu přednášek o svých cestách do nitra Afriky, jedna z nich se uskutečnila i ve Svitávce. Vlastivědné listy Boskovicka č. 1/2000, roč. 8 (13), str. 3. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 191 KB)

Jakými úklady přišly Svitávka a Knínice o svá privilegia

Výňatek z kroniky písmáka Jana Okáče. Vlastivědné listy Boskovicka č. 2/2001, roč. 9 (14), str. 3. Přepsal: A. Ferulík. (PDF, 167 KB).

Porážka Sasíků u Skaličky před 260 lety

Téměř neznámá epizoda z války o rakouské dědictví odehrávající se mezi Skaličkou a Lažany blízko Brna. S procházejícím saským vojskem byla spojena i značná vydání jednotlivých obcí, mezi nimi i Svitávky. Vlastivědné listy Boskovicka č. 2/2002, roč. 10 (15), str. 1. Autor textu: Ivo Holas. (PDF, 142 KB).

Návrat sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí

Mezi významné sochy v našem regionu bezesporu patří socha sv. Jana Křtitele ve Svitávce, která prošla renovací v roce 2006. Vlastivědné listy Boskovicka č. 4/2006, roč. 14 (19), str. 3. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 214 KB).

Městys Svitávka

Historie a současnost městyse Svitávka. Boskovické noviny č. 3/2007, roč. III., str. 6. Autor text: Pavel Krejcar. (PDF, 254 KB).

Löw-Beerovy vily ve Svitávce

Historie dvou Löw-Beerových vil ve Svitávce zapsaných v seznamu kulturních nemovitých památek ČR a uvedených v publikaci "Slavné vily Jihomoravského kraje". Vlastivědné listy Boskovicka č. 3/2008, roč. 16 (21), str. 3, 4. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 290 KB).

Pro les nevidět stromy. Jiný svět sběratele Fritze Löw-Beera

Dagmar Černoušková – Iveta Černá
Příspěvek z publikace ORBIS ARTIUM k jubileu Lubomíra Slavíčka (s. 755-765).
Editoři: Jiří Kroupa, Michaela Šeferisová Loudová, Lubomír Konečný. Překlady resumé Igor Vítek. Technická redakce Jan Dvořák. Grafická úprava a sazba Robert Šváb. Vydala Masarykova univerzita v Brně v roce 2009. Tisk Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, 614 00 Brno. Vydání první, 2009. ISBN 978-80-210-4972-7.
Na webových stránkách Městyse Svitávka je přípěvek ve formátu pdf umístěn se souhlasem jeho autorů a vydavatele. (PDF, 1,8 MB).

Kudy vedla životní pouť P. Jana Dokulila

Vzpomínka k 100. výročí narození básníka a kněze, který poslední léta svého života prožil ve Svitávce. Úplné znění textu doplněného fotografiemi (v redakční úpravě vyšel ve Vlastivědných listech Boskovicka, č. 3/2010, roč. 18 (23), str. 4, 5. Autor textu: Pavel Krejcar. (PDF, 220 KB). Jaroslav Dvořáček ve vzpomínkách svého syna Příspěvek k 30. výročí úmrtí akademického malíře, který se narodil na Sasině. Úplné znění textu doplněného fotografií a kresbou (v redakční úpravě vyšel ve Vlastivědných listech Boskovicka, č. 3/2010, roč. 18 (23), str. 6. Autor textu: Jaroslav Dvořáček, ml., závěr: Pavel Krejcar (PDF, 124 KB).

Heraldická ročenka 1983

Stať k 400 letému výročí udělení znaku> v r. 1583 z Heraldické ročenky 1983 (PDF, 37 KB).

Starobylé náhrobní kameny na Boskovsku

Stať Františka Lipky z Časopisu vlasteneckého musejního spolku> v Olomouci, ročník XIX., 1902 (PDF, 68 KB).

Páni z Boskovic, Alois Vojtěch Šembera

Popis Svitávky, jako jedné z obcí soudního okresu Boskovického v knize "Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu Boskovického na Moravě", napsal Alois Vojtěch Šembera, rok 1870.

Německá průběžná dálnice Vídeň – Vratislav

Příspěvek k historii nedokončené stavby autostrády, jejíž těleso prochází okrajem Svitávky. Vlastivědné listy Boskovicka č. 4/2010, roč. 18 (23), str. 4. Autor textu: Jiří Vymětalík (PDF, 109 KB).

Svitávka v publikaci "Pravěké dějiny Moravy"

Stať týkající se Svitávky (nález kostry) v publikaci "Pravěké dějiny Moravy" (PDF, 40 kB) z vlastivědy moravské, vydal Vladimír Podborský s kolektivem, nová řada, svazek 3, 1993.

Stavba koupaliště ve fotografii

Ručně vytvořená publikace Stavba koupaliště ve fotografii.
Zapůjčil p. Kříž (PDF, 6,5 MB).

Pracovní řád továrny na vlněné zboží Mos. Löw Beer

Historický Pracovní řád továrny na vlněné zboží Mos. Löw Beer Svitávka.
Zapůjčil p. Kříž (PDF, 4,9 MB).

Heslo o Svitávce z Ottova slovníku naučného

Heslo věnující se Svitávce z Ottova slovníku naučného.

Svitávka na historických mapách

Poloha a zobrazení Svitávky na různých historických mapách.

Zde je umístěna fotogalerie historických fotografií a kreseb.

Obec

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22
1
23 24
25 26 27 28 29 30 31

Vývoz odpadů

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26 27 28
29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13
14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27
28 29 30 31

Reklamace svozu

Nevyvezli vám popelnici?
Volejte  p. Hejlové
na tel: 736 682 992

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Oči na stopkách

Posílejte MMS na číslo 733 745 334 v případě:

» nepořádku v obci
» vady na komunikacích
» špatného parkování
» když se po psech neuklidí

Doporučujeme

Moravský kras a okolí

Moravský kras a okolí

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Volně ke stažení:

google-play-download

app-store-download

Mobilní rozhlas

rozhlas